Mobirise web building software

B4 představili v Divadle 29 novou desku, na které předělávají songy Plastiků do elektronické hudby

Tento pátek se v Dvacetdevítce odehrály hned tři koncerty. Všechna vystoupení večera spojovalo využití elektronických prvků v hudební produkci. Hlavní hvězdou večera byla novoborská skupina B4, která zde měla představit elektronické verze písní legendárních The Plastic People of the Universe.

Předkapelu večera obstaral White Wigwam. Sólový umělec nastoupil chvíli po osmé hodině. Jeho více než půlhodinové vystoupení, které obsahovalo pouze jednu skladbu, odehrál bez zastavení. Hudebník dokázal zaujmout publikum a navnadit ty, kteří nejsou příznivci elektronické hudby a tento večer do klubu přišli ze zvědavosti na coververze Plastiků, na vlnu elektroniky. Koncert jak jeho, tak i následujících B4 doprovázely působivé světelné efekty, které vkusně doplňovaly omamné zvuky elektra.

Návštěvníky koncertu, kteří si o krátké pauze před B4 odskočili pro nápoj či na cigaretu, do sálu rychle vlákaly známé tóny skladby, kterou složil před více než čtyřmi dekádami Mejla Hlavsa, Dvacet alias Zwanzig. Ta se nesla ale v úplně jiném kabátě než na desce Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned, ze kterého byla vybrána většina písní do tohoto zajímavého projektu. Krautrocková psychedelická kapela v říjnu vydala CD Die Mitternachtsmaus s elektronickými předělávkami známých songů Plastic People. Pardubické publikum se mohlo pyšnit, že zde skupina tuto desku představila v koncertní premiéře. Texty podzemního básníka Egona Bondyho byly stylově přeloženy do němčiny. Tedy až na jeden, titulní skladbu alba a celého projektu „Půlnoční myš“, která je z pera německého originálního básníka Christiana Morgensterna.

Před zaplněný sál Divadla 29 předstoupila kapela ve složení mixážní pult, klávesy, baskytara a bicí. Posluchače přesvědčila, že se nepřiživují na slávě Plastiků, ale vytvořili svébytný hudební počin. Místy ovšem jejich tvorba lehce připomínala projekt Milana Hlavsy a Jana Vozáryho, kde převáděli hudbu PPU právě do elektronické muziky. Její základ je v Plastic People v podobě thereminu, který obsluhuje Jiří Kabaš. 

Krom titulní skladby a písně na slova Milana Nápravníka Junge mädels (Mladý holky), která je také z alba Půlnoční myš, B4 hráli klasické „bondyovky“, které Plastic People hráli v 70. letech. Každý kdo Plastiky alespoň někdy slyšel, velmi dobře poznal písně jako Francovka či Niemand (Nikdo). Stejně jako jejich předloha B4 zakončili svůj koncert skladbou Magischenacht, po které zpěvák chraplavým hlasem (tentokráte už v češtině) představil obsazení kapely. Koncert ukázal, že odkaz undergroundu 70. let není mrtvý a stále může nabývat nových poloh a forem. Plastici se tak stávají jakýmsi folklórem.

Po přídavku v podobě podruhé zahrané písně Die Mitternachtsmaus se akce přesunula dolů do klubu, kde se o afterparty staral Ventolin. Prostor Klubu 29 byl slušně zaplněn nejen proto, že se na DJské vystoupení dala koupit samostatná vstupenka. Ventolinův set trval do brzkých ranních hodin. V závěru noci se dokonce sám DJ vrhl řádit s tančícím publikem. Celý páteční večer ukázal, jakých zajímavých forem může nabývat elektronická hudba. Každé ze tří vystoupení bylo ojedinělé a zastupovalo úplně jinou její oblast.


Vilém Kubáč

SDÍLEJTE ČLÁNEK