Mobirise

Sleduj nás na Facebooku

Seriál: Co se rodí v Pardubicích?
Petra Pohanková

Na rozdíl od předchozích dílů, kdy jsme zpovídali vícečlenné kapely, tentokrát jsme si popovídali s hudebnicí, která vystupuje sama. Nadějná písničkářka Petra Pohanková by však v případě naklonování sebe sama dokázala dát dohromady menší band. Kromě kytary hraje na klarinet, v orchestru na saxofon a v rámci studia na pedagogické škole i na klavír. Už z toho je zřejmé, že hudbu bere vskutku vážně. 


Kdy jsi s hudbou začínala a jak tvé začátky vypadaly?

Tak to bylo už od útlého věku. Ve školce to byla flétna a zpívání. Potom jsem začala chodit do ZUŠky, kde jsem hrála nejdřív na flétnu, asi 12 let. Později jsem přibrala klarinet a následně saxofon. Ale vždy jsem měla sen hrát na elektrickou kytaru. Dlouho jsem si myslela, že je to finančně náročná věc a podobně. Potom jsem ale přišla na to, že se dá kytara pro začátek pořídit i za normální peníze.

A v kolika letech jsi tedy začala s kytarou?

Nejdřív jsem našla na chalupě starou kytaru  po mamce. Tak jsem asi rok cvičila sama doma, akordy, písničky. Potom jsem začala hrát v ZUŠce, kde mi půjčili kytaru a asi po půl roce jsem dostala svojí kytaru k Vánocům. 

Hodně se to zlomilo, když jsem jela na rockové kurzy, kde jsem dostala kontakt na pana Roučku, ke kterému jsem začala chodit a chodím k němu dodnes. Od patnácti jsem začala zpívat a skládat písničky. Lidem se to líbilo, tak přišly první nabídky na vystoupení. 

Jak vypadalo tvoje první vystoupení?

To bylo ve druháku na střední. Bylo mi šestnáct a dostala jsem nabídku hrát v univerzitní aule na zahájení školního roku. Bylo tam asi 200 lidí, takže pořádná nervozita. Při hraní mi vypadlo trsátko, ale jinak se to fakt líbilo. A tím se to odstartovalo. 

Ty hraješ sama. Neměla jsi choutky na nějakou kapelu?

Hodně mě lákalo založit čistě holčičí kapelu, hlavně po zhlédnutí filmu The Runaways. Těch čistě holčičích kapel je tu fakt málo. Ale jinak skládám svoje písničky a vystupuju sama. 

Občas mě někdo osloví, jestli si nechci zahrát, ale jinak hraju bez kapely. 

A do budoucna by sis nějakou kapelu uměla představit?

No mě by se líbilo čistě duo. Kytara a klavír. Nebo dvě kytary. Určitě třeba někoho na nahrávání. Ale v současnosti mi to celkem vyhovuje takhle. 

A když mluvíš o nahrávání, máš nějakou nahrávku?

Studiovou zatím ne. Pořád jsem se k tomu nějak nedostala.

Jak často vystupuješ? Chystáš teď nějaké koncerty?

Tak letos teprve koncerty plánuju. V poslední době bylo málo času. Ale v blízké době bude koncertů hned několik. V květnu budu hrát v Pardubicích, těch akcí bude teď víc. 

Co je v hudbě tvým cílem? Je to koníček nebo bys to chtěla posunout někam jinam?

Tak živit se hudbou, to je můj sen. Chtěla bych hrát co nejvíc. 

A věříš, že je to reálný sen? Že je uskutečnitelný?

Já jsem v tomhle dost ambiciózní a řekla bych, že by to šlo a že bych na to měla. 

Všiml jsem si, že máš na facebooku fotku z vystoupení v Superstar. Kdy jsi tam byla, jak to celé proběhlo a co jsi od toho očekávala?

Byla jsem tam v roce 2015. Bylo to spíš ze srandy s kamarádkou. Mám takovou vlastní písničku, která je o alkoholu, tak jsem jí tam šla zahrát. Prošla jsem dvěma koly, potom jsem zazpívala první sloku před porotou a v podstatě mě potopili právě kvůli tomu tématu textu. 

Asi se to moc často nevidí, že by holka zpívala o alkoholu, možná jim to přišlo moc bohémské. Ještě jsem zazpívala další dvě písničky, ty se líbily, ale jinak se to celé točilo okolo toho, že se tam nehodí ten text. 

Ale jinak mě to nakoplo, začala jsem pracovat na vokálech. Vím, že se můj zpěv dá zlepšit. Celkově to byla zkušenost dobrá - trochu jsem nakoukla do toho prostředí. A hlavně byla spousta pozitivních reakcí, což mě potěšilo. 

Mám tu poslední otázku, na kterou se ptám při každém rozhovoru. Kdybys měla našim čtenářům doporučit nějakou kapelu, kterou možná neznají, o co bys je chtěla obohatit. 

Napadá mě Florence and the Machine. Hodně lidí to zná, ale hodě lidí taky ne. Takový alternativní rock z Británie. Kapela se jmenuje podle zpěvačky Florence Welch, ale dál je tam harfista, klávesistka... Teď třeba vyšlo nové album s orchestrem. Je to dost známá kapela, ale u nás jí opravdu moc lidí nezná. 


Martin Karas

SDÍLEJTE ČLÁNEK