mobile website creator app

Sleduj nás na Facebooku

Kozy se budou smát podruhé!

20.-22. května - Kozí farma na Výškově

Už po druhé proběhne na kozí farmě na Výškově Festival Kozího smíchu. Zapomeňte na klasickou představu o letním festivalu. Tady jde o něco jiného. Příroda, kozí smích, workshopy, básně, výtvarné umění, ale muzika samozřejmě taky. A nebude jí málo. Festival Kozího smíchu se vymyká v mnoha věcech. O tom, jak bude letošní ročník vypadat, jsme si popovídali s jedním z organizátorů Jarinem Horeckým. 


Jak vznikla ta myšlenka udělat festival a navíc v takhle netradičním prostředí?

Dost kuriózně. Před dvěma lety jsme dělali oslavu narozenin jednomu kamarádovi a tam jsme se sešli se současným nájemcem statku, na kterém se teď festival koná, s Jiřím Jirkovským. A po několika litrech výborného lotyšského likéru jsme vymysleli nejen nové náboženství "Lotyšismus", ale taky i to, že bychom na statku mohli udělat nějakou srandu. 

Jak proběhl nultý ročník? Jak jste byli spokojení?

Proběhl celkem dobře. Šlo nám primárně o to, abychom si prostory osahali, zjistili mantinely a věděli, co si můžeme dovolit a co ne. Jestli lidi budou vůbec mít zájem a tak dál. Dramaturgie byla trochu mišmaš. Ale chtěli jsme dát prostor místním kapelám, které vůbec nehrají špatně. 

Vždycky když děláte festival na nějakém místě, tak ta muzika je trochu podružná. Primární je ten celkový efekt, to prostředí. A to prostředí je tu krásné. Uprostřed Železných hor, na kozí farmě, kde je spousta zvířat. Je to tam super. 

Tak pojďme k letošnímu ročníku. V čem se letošní ročník bude lišit? 

Bude se lišit zásadně. Vytvořili jsme nějaký koncept, který chceme dodržet. Je to tak, že nechceme nahánět stovky lidí, ale udělat specifickou akci. Chceme dát prostor hlavně free jazzovým a jazz corovým kapelám, samozřejmě i dalším podobným stylům. Ale primárně chceme dělat tyto okrajové žánry. 

Hlavní myšlenka toho konceptu je taková, že chceme odkravatět free jazz a jazz jako takový. Ukázat lidem, že jazz není muzika jenom pro intelektuály, ale pro kohokoliv. Spousta lidí třeba ty okrajové jazzové styly vůbec nezná a my je takhle chceme zevšednět, ukázat, že je to normální věc. 

A když se podíváme na program, na co se lidi můžou těšit? Co budou největší taháky?

Tak asi největší pecka, která bude hrát, tak je projekt Poisonous Frequencies, za kterým stojí český trumpetista Petr Vrba. Spolu s ním hraje v kapele Tomáš Procházka(Gurun Gurun, B4) a bubnuje s nimi rakouský bubeník Didi Kern(hrává i s takovými veličinami jazzové scény, jako Mats Gustafsson, Ken Vandermark..atd). Tam půjde o trochu náročnější záležitost, ale třeba v pátek bude hrát kapela 100% - basák a bubeník. To je třeba právě ten přesah, co se týká žánru, protože to není ani jazz core ani free jazz, je to zkrátka živelná, punková jízda. 

Dále vystoupí třeba Radomil Uhlíř, který působil dlouhé roky v divadle Sklep. Výborný režisér, herec, malíř a básník, který vystoupí se svým pásmem zenových vtipů. 

Ale na programu je toho samozřejmě mnohem víc. 

Takže kromě muziky se můžeme těšit i na další program?

Určitě. Festival Kozího Smíchu není primárně jenom o muzice. V sobotu bude od rána probíhat v celém areálu a jeho okolí řada workshopů a dílen. Bubenický workshop, hlasová dílna, výtvarná dílna, dílna sítotisku, keramická dílna, lukostřelba a spousta dalšího. Jako takový bonus přijede jeden pan profesor - botanik, který provede lidi po okolí a bude je seznamovat s flórou Železných hor. 

Prostor mají i mladí, začínající básníci a umělci. Navíc se bude prodávat spousta rukodělných výrobků - od oblečení až po sýry. 

Vystoupí také klienti z denního stacionáře Slunečnice, kteří mají nacvičené dramatické pásmo. 

A komu se válí doma nevyužité oblečení, může jej v pytlích nebo krabicích přivézt, protože během celého víkendu bude probíhat sbírka oblečení pro lidi bez domova, kterou pořádá Food not bombs, což je nezávislá organizace, která se již roky zabývá rozdáváním jídla a oblečení lidem bez přístřeší.

A krom toho všeho nabízíme prostor k prezentaci výtvarných děl autorům, kteří vystavovat chtějí, ale nemají kde. Nestyďte se! Vystavujte! Aneb jak praví  jedno z hesel festivalu - Nebrečte furt! Dělejte něco!!


Událost na FB: ZDE


Martin Karas


SDÍLEJTE ČLÁNEK