how to design your own website

Dva různé světy- to byl Magnetik a The Atavists ve Žluťáku

5. 3. 2016 - Žlutý Pes

Sobotní večer ve Žluťáku patřil kapelám Magnetik a The Atavists. Tedy Krautrocku, respektive Stoner rocku. Pokud vám ani jeden z těchto pojmů nic neříká, tak vězte, že ačkoliv oba styly spadají do škatulky rock, jejich vzájemná podobnost je mizivá. 

 Kolem deváté hodiny nastoupil Magnetik, kapela kolem frontmana Moimira Papalescu doplněná Peterem van Krbetzem (The Nihilists, taktéž spolupracoval s Vltavou nebo Psími vojáky) a SM24, a už podle nástrojového obsazení bylo jasno, že „bigboše“ se návštěvníci nedočkají. Na pódiu stály tři syntezátory, sampler, vocoder, wind controller, zkrátka nástroje tradiční v elektronické hudbě. Kapela odehrála průřez všemi vydanými deskami včetně alba Projektor z roku 2010, při němž se na pódiu objevila jako host Mitsuko na elektrickou kytaru. Neodpustím si poznamenat, že inspirace německými krautrockovými Kraftwerk je v některých písních a pasážích opravdu znatelná, na druhou stranu je v Magnetik patrný vliv raného techna a rave scény 90. let (alespoň v živém provedení), které se do velké míry vyvinulo právě z kapel jako Kraftwerk. Na české klubové scéně každopádně působí Magnetik jako zjevení. Je to hudba alternativní, která pro spoustu lidí bude nestravitelná, ale je to hudba bezpochyby kvalitní a zajímavá. Magnetik na svém webu píší, že svoji hudbou chtějí připomenout tvorbu Karla Čapka, Julese Werna nebo filmové umění Karla Zemana. Přesně ten pocit, jaký jsem míval při čtení Ocelového města nebo sledování Vynálezu zkázy na člověka sálá při poslechu této pardubické kapely.

 Po Magnetik přišli na řadu The Atavists, kapela z úplně opačného spektra. Rozhodně to ale nejsou žádná ořezávátka, jsou to vítězové českého kola letošního ročníku GBOB, tedy Global battle of bands, celosvětové soutěže kapel. Ve složení basa, bicí, kytara a klávesy spustili lavinu energie, která se po celou dobu jejich vystoupení nezpomalila ani o píď. Muzikantsky naprosto sehraná záležitost, která od první do poslední minuty šlapala jako hodinky, nad kterou ještě vyčníval frontman a kytarista Adam Krofian, (ne)řízená střela téhle bandy. Plnohodnotná hodina tělocviku, kterou Adam během koncertu stihl, nebyla naprosto poznat na pěveckém nebo herním projevu, za což dávám opravdu všechny palce nahoru. Kapela působí na podiu naprosto profesionálním dojmem a vzhledem k tomu, že vznikla teprve v roce 2014 a až na úplném konci loňského roku vydala své první CD s názvem Bad Times, dá se očekávat, že o The Atavists ještě uslyšíme.


Víťa Hořeňovský



SDÍLEJTE ČLÁNEK