design own website

Sleduj nás na Facebooku

Report: Městské slavnosti 2016

Vlasta Horváth vyhrával u Veselky
„Bejval jsem Srb a pak i Chorvat, slyšel jsem drb, přijede Vlasta Horváth“. A Vlasta Horváth opravdu do Pardubic přijel, doplnili bychom text skupiny J.A.R. Kdo přišel v pátek večer k pódiu na třídě Míru „u Veselky“, mohl vítěze druhé řady Superstar s kapelou uzřít na vlastní oči a slyšet na vlastní uši. Vlasta hraje slušný pop-rock s texty, které se nevyhýbají osobnějším tématům. Vlastova kapela je pěkně sehraná a sám protagonista je proslulý svým pěkně barevným hlasem, což v Pardubicích potvrdil i přes panující chladné počasí. Právě klendra, jež páteční večer panovala, byla častým terčem Vlastových vtipných průpovídek. Horváthovci nehráli ovšem jen vlastní tvorbu, ale i pár přejatých „fláků“ – ku příkladu Millerovu Štěstí je krásná věc, při níž se Vlasta snažil, společně s entuziastickým basákem, rozezpívat publikum, leč to bylo poněkud zmrzlé. Ale když se kapela s publikem domluvila, že ji po poslední písničce hlediště vytleská zpět k přídavku, diváci Vlastu a spol. podrželi. Jeho koncert byl milý, Vlasta udržel většinu posluchačů po celý koncert, včetně miláčka pardubického Bulváru Krychliče, jenž se zahříval křepčením. 

Růžoví sloni už nehrají jen na basu
Hudební program běžel v pátek odpoledne a večer i na Pernštýňáku, kde za zmínku stojí vystoupení hudebního uskupení Pink Elephants, které sestává ze čtyř kontrabasistů, kontrafagotisty/zpěváka a dokonce bubeníka, což je příjemná rytmická vzpruha. Růžoví sloni zaujali publikum svými osobitými předělávkami notoricky známých melodií, například melodie z Pirátů v Karibiku, nevyhnuli se ani tvorbě Ivana Mládka, což mělo, hráno na kontrabasy, svůj půvab. Program uzavřela kapela Volant, která obsadila v osm večer pódium před domem U Zlatého beránka. Volanti měli pěkný čistý zvuk a je vidět, že za bicími mají konzervatoristu. Sice netrhá zběsile hlavou jako předchozí bubeník pan Karel, ale přeci jenom pak Volanti znějí učesaněji. Otázka je, zda to punková kapela potřebuje. 

Jaroslav Praisler

SDÍLEJTE ČLÁNEK