free html website builder

REPORT: Jan Žamboch a Petr Karas v Ecxcelent Pubu 

Samotný Excelent Pub (chcete li - bývalá hospůdka U hrbaté kozy), kde se koncert o Zeleném čtvrtku konal, má svým prostorem ohromnou duši. O to silnější je zážitek, když se ho chopí dva tak atmosferičtí písničkáři, jako je domácí Petr Karas, doprovázený svým "bandem", a Honza Žamboch, mág z Valašska.

Velkým překvapením pro mě samotného, stejně tak pro všechny přespolní, ať už ze sousedního Hradce, či vzdálenějšího Letohradu (až odsud ten večer do Pubu zavítala část publika), byla první vystupující formace - písničkář sympatického vzezření i projevu Petr Karas (kytara, zpěv, recitace), doprovázen svým synem Martinem úžasnou improvizací na příčnou flétnu. Skvělá hudba spojená s doslova vypilovanými texty byla prokládána ještě vypilovanějšími básněmi. Během jejich vystoupení zazněly písně vtipné, vážné, ale zejména ty, kde se obojí jmenované v sobě kloubí. A přesně tam bylo to, co si získalo až nebývale zvyklou přízeň přítomných posluchačů, dožadujících se nahrávek, či tištěných sbírek odzpívaných textů a recitovaných básní. Nelze nezmínit báseň s názvem Jehla.

V brzké době lze očekávat jméno Petr Karas na plakátech v okolí Valašska.

Odtamtud, přesněji - ze Vsetína, pochází druhý vystupující tohoto večera, Honza Žamboch. On sám předchozí duo doslova hltal, a již zmíněné pozvání přislíbil. A já mu věřím. Popisovat osobu kytarového, písničkářského, básnického a textařského mága, frontmana dvěma Anděly oceněné formace Žamboši, Honzy Žambocha, nebudu. Bylo by to na román. Přeskočím rovnou k programu, se kterým před publikum tentokrát předstoupil - byl totiž trochu netradiční. První songy byly čistě instrumentální a pocházely z alba "Guitar a Forest", který Honza natočil a složil vždy v jednom z dvanácti měsíců v roce, uprostřed lesa. V úvodu zazněly čtyři z nich, doprovázené zachycenými zvuky daného místa a času - mezi nimi například současný březen, ale i vánoční prosinec.

Další série písní, kterou Honza do playlistu tohoto výjimečného večera vložil, patřila jeho projektu "Wolf lost in the poem", kde každou z písní věnuje jedné ze světových básnířek. Tady nechyběla Emily (pro Emily Dickinsonovou), Hlad (pro Annu Barkovovou), V Habrech (pro Claru Janes, jako překladatelku básní Vladimíra Holana do španělštiny, tedy i pro něj), a další.

Druhá polovina koncertu Honzy Žambocha, včetně (tuším) třech přídavků, patřila několika zbrusu novým písním, ještě nevydaným, a poté již "andělským" skladbám, dovolím si říci - hitovkám. Zazněl Joe z Ikarie, Pól nedostupnosti, Svobodě, Co ti holka zahřát, nebo závěrečná Dřevorubecká, s předehrou, a samozřejmě s teploměrem.

Účinkujícím se během večera povedlo něco, co se jen tak nevidí. Do Excelent Pubu dorazili samozřejmě i štamgasti, kteří o chystaném programu neměli tušení, a proto v zadní části lokálu vesele hlaholili. Až vystoupení zmíněných písničkářů je dokázalo natolik zaujmout a umlčet, že kdyby v tichých partiích hudby spadl na zem špendlík ... a dál už to znáte. Byla to rána!


Richard Horák

SDÍLEJTE ČLÁNEK