free website builder download

Sleduj nás na Facebooku

Spinifex v Divadle 29

V pátek 23. září zahráli v Divadle 29 Spinifex. A takhle nějak to tam vypadalo...

Tak. A je tady podzim. Je dvacátého třetího zářijce a dnes by měl narozeniny John Coltrane a kdyby byly v prdeli ryby, tak by měl dnes devadesát let. Ale ono ne. On si umřel na játru…

Spinifex je tráva co roste v poušti. A opravdu řeže do chodidel.

Na baru lahváč, pár schodů a židle. Dnes jsou tady na sále židle. Aby se vědělo. Asi proto, abychom si na nich zkusili zatančit. A dnes hraje Spinifex. Kapela z Nizozemí. Funguje minimálně ve třech formách. Jen aby se vědělo. Jako Spinifex, toť kvintet, jako Spinifex Maximus, což jedenáctitet, no a například i jako Spinifex Bolycore. Hudba jak z indického bijáku. A Core. 

 Někde za tím vším asi stojí saxofonista a klarinetista Tobias Klein a do Pardubic nedorazil trumpetista Gijs Levelt, nicméně místo něj na podium přiběhne bos John Dikeman, saxofonista, ze Spojených států Tam a vůbec to nevadí, nikdo nikomu ničeho nedlužit, výdech, nádech a… 

Všechno začne a během jediné vteřiny je naprosto jasno. 

Tohle není pro každého. 

Spinifex, tito ostřílení gentlemani letos slaví deset let existence a taky…jsou trošku sehraní. Kadence v jakých střídají komponované části s improvizovanými je do nebe volající Tralalá z Lalalá, tam, v Tududů. A v Tramtárii už taky byli.

Je otevřeno a Bohemians goes Intergalactic! Philipp Moser za bicímí, Goncalo Almeida s baskytarou, Jasper Stadhouders na elektrickou kytaru a lahev vody Rajec, venkoncem zdestruovanou a opravdu netuším proč to těm nástrojům ti seriozně vypadající pánové v nejlepších letech dělají, ale je to krásné, krásné, krásné, krásné, krásné, krásné, krásné, krásné, krásné, krásné, KRÁSNÉ!!!! 

Jemné, subtilní, něžné části, inspirované hudbou hlavně Indickou, snad i Klezmerem, střídají části na nejzažší míře únosnosti. Bicí se valí, basa to jen utvrzuje, dechy ti zpívají do ouška o hypermegatunametanové bouři na Neptunu. Je to nahlas. Je to rychlé a zároveň tak pomalé, tak spirituální a zároveň tak racionální, hymnicky chaotické, neúplně všehomírné, chaoticky v řadách srovnané, více pilná včela než opilý sršeň. 

Spinifex tedy slaví deset let a vyjel na Evropské tourné, aby světu zřel, světlo vstříc. 

Je to bigbít, je to jazz, je to na úrovni bez úrovně, klidně se motejme v pojmech jako je mathcore, jazzcore, tripstep, dubhop, hnojebylly, betno, mačofolk, diskogrind, pošli to do hrnku, sem tam Nesmír, trošku jsem se toto, tůdle, nůdle. 

Pojmy jsou prostě v případě těchto pánů do nebe volající nesmysl. 


 slAvoJ

Foto: Vladimír Sabo

SDÍLEJTE ČLÁNEK